Dopis pro vás z Kambodži od .pepper..fieldu
Po dvou hodinách úmorné cesty na motorce v pravé poledne a v 38 stupních dojedeme na farmu naší farmářky Tav Bora. Je to jedna z 203 farem, které podporujeme. Vítá nás náruč i široký úsměv.
„Koukej, celá rodina se směje a má krásné zuby,
“ všimnu si hned, není to totiž v Kambodži samozřejmostí, ba naopak.
Zdravotní péče – zubní o to více - je nesmírně drahá. Pro nás je to znak toho, že naše práce dává smysl. Abyste tomu rozuměli – zdravotní péče v Kambodži je nákladná, a proto se snažíme většinu našich farmářů motivovat, aby peníze z fair trade výkupu investovali do 3 oblastí – zdravotní péče, školné pro děti a kultivace farem.
Ale teď k tomu úsměvu.
Naši kolegové Aleš, Tom a Lukáš přijeli na kampotské farmy poprvé. Sami se rozhodli a koupili si letenky, protože chtěli Kambodžu zažít na vlastní kůži. Před farmáři se trochu stydí, učím je, jak se správně uklonit a pozdravit.
Farmářka Tav Bora je veselá jako vždy a chystá nám kokosy a ovoce ze zahrádky. Pomáhají jí manžel, tatínek i další 3 dcery. „Daří se nám dobře,
“ popisuje. „Mám 6 dětí
– 3 dcery a 3 syny
– všichni jsou na univerzitě, jen si to představte! Nejvíce pyšná jsem na dceru, ta chce být doktorka, koukejte, jde do školy i v sobotu,
“ ukazuje na dceru, která se obléká do svátečnějších šatů.
Sedíme a povídáme si. Překládá náš Ajaa a Nicky – naši dva kambodžané a srdce projektu – které farmáři velmi dobře znají. Mladí lidé, kteří sami pochází z ulice a teď nám pomáhají s tím nejkrásnějším projektem.
Tento rok byl hrozně těžký a válka na Ukrajině a její následky na mnoha úrovních zasáhly i do našeho projektu, shodujeme se s Tav Bora. Dobře chápe situaci i to, že děláme maximum a potvrzuje nám, že se stejně, jako ona se mohla vždy spolehnout na nás, tak my se můžeme spolehnout na ni.
Prostě nechce spolupracovat s nikým jiným. „Jste jediní, kdo nám platí oficiální fair trade ceny a jediní, kdo se o nás vždy starali a zajímali se o nás. Jsou tu teď i jiní, kteří by náš pepř chtěli koupit, ale my jim prodáme případně jen to, co zbyde,
“ popisuje situaci.
Pro nás je to nesmírně důležité, protože cítíme, že podpora projektu je i ze strany farem. Mluvíme asi hodinu o tom, co je trápí. Kolegové pobíhají po farmě a poprvé vidí nádherně urostlé stromky s pepřem.
Zapojí se do přebírání zelených kuliček pepře s mladými farmářkami, které mají zrovna směnu. „To snad není možné, nikdy mi nedošlo, že kulička po kuličce je tak šílená ruční práce!
“ stěžuje si kolega Tomáš, který pracuje teprve pár minut. :-)
Kolega Aleš hraje s holčičkami české pexeso a vysvětluje jim, jaká zvířátka máme v ČR. Holčičky jsou nadšené a pexeso si nechávají. Ochutnávají česká sušená jablka a švestky a úplně zapomínáme na čas. Kolega Lukáš se ztratil na farmě a nadšeně pobíhá mezi pepřovými políčky a zvířaty. Ta si ho zamilují. Západ slunce pomalu přichází a všichni se scházíme k odjezdu.
Klárka má černé prsty od přebírání čerstvého zeleného pepře, „jako od českých vlašáků!
“ směje se. Lukáš si chce adoptovat pejska, Tomáš ukusuje čerstvé zelené kuličky pepře, David s Aajou si zapisují poznámky ze sezení s farmáři, aby bylo stále co zlepšovat. Sedáme zpocení a špinaví na motorky a při západu slunce odjíždíme na dvouhodinovou cestu zpět do města.
Jsme unavení, ale plní euforie. Plní nadšení a lásky z projektu, který když vidíte na místě samotném, vás naplňuje velkým štěstím. A je jedno, jestli jste v .pepper..field grafik, event manažer nebo se staráte o zákazníky na e-shopu.
To dobro pak předáte dál i v detailech – našim zákazníkům – kteří ví, že ten pravý a skutečně férový projekt s Kampotským pepřem nese název .pepper..field. :-)